Dva týdny po vernisáži výstavy Papírový hlavy v Trafačce se ve středu 29. září 2010 koná další kulturní večer, tentokrát ale v místě druhé části výstavy, v Cafe galerii Decada na Palmovce. Těšit se můžete na promítání dokumentu Jany Chytilové The Plastic People of the Universe, besedu se členy legendární kapely a čtení básní Egona Bondyho.

Vernisáží ve čvrtek 16. září v Trafačka Aréně odstartuje výstavní projekt Papírový hlavy. Těšit se můžete na tříhodinové vystoupení patrona projektu skupiny Plastic People of the Universe, které ve 23 hodin vystřídá magická fireshow souboru Amanitas. Vernisáž od 19 hodin uvede Sdružení konce a zvonce divadelní performancí Pokládání věnců pod zemi, večer volně zakončí DJský set POXXOXO DJs.

Události, komentáře [ČT24] / 20. 9. 2010

Papírový hlavy – výstava, která se dívá na básnickou tvorbu českého undergroundu očima mladých výtvarníků. Jako inspirace posloužily mimo jiné texty undergroundových básníků Egona Bondyho, Milana Kocha nebo Pavla Zajíčka. Nakolik je odkaz undergroundu aktuální v dnešní době? Zeptáme se publicisty a spoluorganizátora výstavy Josefa Rauvolfa a výtvarnice Veroniky Daňhelové.

Markéto, jsou ti básně českého undergroundu blízké? Proč jsi se rozhodla zúčastnit projektu Papírový hlavy?

Vždycky jsem ráda četla Bondyho a Magora, včetně jejich básní. Dnes, mám pocit, že je popová řvavost neprávem upozaďuje, a to byl také důvod, proč jsem se do projektu chtěla zapojit.

Patříš do generace lidí, kteří v totalitním systému prožili své dětství a rané mládí, umíš si představit jaké měla generace undergroundových básníků podmínky pro svou tvůrčí činnost?

Umělec Jakub Janovský odpovídal na otázky o svém vztahu k českému undergroundu, společenské atmosféře doby totality a Egonu Bondym, jehož báseň si vybral pro výtvarné zpracování.

Projekt je věnován památce Milana a Mirky Kochových. Jejich život i jeho tragický konec nebyl jen plný souznění a lásky, odrážel také dobu vymknutou z kloubů – ta je sice nezabila, utéci se ale před ní nedalo. Přesto se snažili žít po svém.  A tak i zemřeli.

Název výstavy přímo odkazuje ke kořenům tvorby skupiny Plastic People of the Universe, jež byla vždy úzce svázána s tím nejlepším, co přinášela naše soudobá poesie – Plastici totiž důsledně zhudebňovali básně domácích autorů, jako byli třeba Ivan Wernisch, Jiří Kolář, Egon Bondy, Fanda Pánek, Milan Nápravník a další.